Češi zaspali, Voca People předvedli nezapomenutelnou show

Voca PeopleTaké v Praze ztroskotala kosmická loď převážející osm návštěvníků z vesmíru známých jako Voca People. První setkání s českou civilizací proběhlo 27. a 28. října v Divadle Hybernia a bylo oboustranně šokující – diváky překvapilo, jakou dynamickou a vtipnou show bílí mimozemšťané předvedli, oproti tomu byli vystupující umělci překvapeni, jakého přivítání se jim od českého publika dostalo.


Kapitán Beat On zavítal se svou rozvernou posádkou, jejímiž členy byl Scratcher, Tubas, Tenoro, Alta, Mezzo, Bari-tone a Soprana, do českých luhů a hájů prvně. Ačkoli byl příchod vesmírných návštěvníků na pódium zpočátku nenápadný, po pár minutách se objevil úsměv na tváři každému, kdo v publiku seděl. Během následujících okamžiků se přihlížející smáli z plna hrdla, tleskali a měli otevřená ústa údivem.

Voca PeopleVoca People mají krásné motto: „Život je hudba a hudba je život.“ Po úvodním výletu do historie hudby předvedli, jak bravurně umí napodobit muziku ze známých filmů. Zazněly tak například songy z Růžového pantera, Jamese Bonda, Mission Impossible, Titanicu, Pulp Fiction či Rockyho. Ačkoli bylo na pódiu pouze osm účinkujících, dokázali svými hlasy vytvořit takové hudební portfolio, až z toho přecházel zrak. Překvapivé byly rovněž ukázky jednotlivých interpretů, kteří předvedli, že nejsou jen perfektní herci, ale mají chvályhodné hlasové rozpětí. S jistotou je možné prohlásit, že by mnohé české zpěváky i zpěvačky strčili do kapsy.

Hudební pasáže, v nichž účinkovali pouze Voca People, střídali části, během kterých předváděli bravurní práci s přítomnými diváky. Je to jedním z klíčů jejich úspěchu. Chvíli laškovali s lidmi v první řadě, jindy si zase vytáhli návštěvníky sedící na vzdálenějších místech. Zkoumali je, obdivovali, hráli si s nimi, nebo jim zrovna vyznávali lásku. V každém případě šlo o milý a laskavý humor postavený na originalitě a dobrých vtipech.

Voca PeopleBěhem večera zazněly i taneční songy, jako třeba „Destination Calabria“, hip hop coby „Who Let the Dogs Out?“ či klasika v podobě ABBY a skupiny Queen. Voca People se rozloučili písní Michaela Jacksona a Lionela Richieho „We Are The World“.

Zatímco show vesmírných návštěvníků byla nezapomenutelným zážitkem v kladném slova smyslu, odezva, jaké se jim dostalo v České republice, svědčí o opaku. Organizátoři akce zaspali, nebo mylně předpokládali, že věhlasné jméno umělců a užaslé reakce všude ve světě budou k jejich propagaci stačit. Jak je známo, dobré informace se ve světě šíří rychle, než se však dostanou za hranice do Česka, dávají si načas. Z původně plánovaných čtyř vystoupení se tak nakonec uskutečnila pouze dvě. Vstupenky nebyly zrovna nejlevnější a je pravda, že pokud je výsledek nejistý, nechce se divákům do kultury přespříliš investovat.

Velkým překvapením však bylo i srovnání sobotního a nedělního představení. Na první show publikum skvěle reagovalo – lidé se smáli a tleskali, seč mohli. Představení je už po pár minutách naprosto strhlo, a když se show blížila k závěru, spontánně vstali ze židlí a pohupovali se do rytmu písně „We Are the World“. O den později bylo už během prvních pár chvil po začátku programu poznat, že dnes taková legrace s diváky rozhodně nebude. Sem tam zatleskali, zasmáli se a dávali hodně najevo, které části se jim líbí hodně, a jaké hodnotí pouze jako ucházející. O grandiózním závěru se ani nedalo mluvit.

Voca PeopleCo zapříčinilo tak odlišné reakce? Proč jsou Voca People všude ve světě vřele vítáni, představení vyprodaná a jen v České republice se o ně nezajímají? O tom, že by zasloužili větší mediální pozornost, není vůbec pochyb. Možná by divákům pomohlo, kdyby organizátoři předvídali a doplnili představení o tabuli s překlady pasáží, které zazněly v angličtině. Ačkoli je show Voca People tak promyšlená, že se na ní pobaví jakýkoli divák bez ohledu na národnost, příběh vesmírných návštěvníků, který je protkán hudebními vystoupeními od začátku do konce, by potřeboval interpretaci v češtině.

Ačkoli diváci odcházeli z obou představení naprosto okouzlení a švitořili mezi sebou, jak jsou nadšení, přeci jen bylo znát, že se bavili odlišně. Můžeme jen doufat, že takových vystoupení uvidíme v divadlech více a více. Když jsou Češi pro něco zapálení, umí o tom bravurně a dlouze hovořit. Škoda, že tuto přirozenost ztrácí ve chvíli, kdy si mohou představení vychutnat spontánně a nejen ze svých sedaček.

 



Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Kristýna Šmejkalová





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Na který z nových filmů prvního čtvrtletí se těšíš nejvíce?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání