MACBETH SE LOUČÍ, DIVÁKY PŘÍLIŠ NEOSLOVIL

Macbeth - Shakespearovské slavnosti
Letní Shakespearovské slavnosti tradičně uvádí několik her světoznámého spisovatele. Prostřídají se různé žánry, aby si každý našel své. Komedie pro odlehčení, tragédie k hlubšímu zamyšlení a nesmí chybět ani zastoupení z historických her. Některá představení sklidí úspěch a velké ovace, jiná už tak kladné hodnocení nemají. Příkladem může být současný Macbeth.

 




Macbeth - Shakespearovské slavnostiAč začaly Shakespearovské hry tento rok na Hradě ve velké parádě, jejich současná návštěvnost trochu klesá. Představení „Jindřicha IV.“ oslovilo mnoho diváků, nejen kvůli tomu, že se letos konala jeho premiéra, ale i díky kvalitnímu zpracování a skvělému hereckému podání. Oproti tomu „Macbeth“, který do Nejvyššího purkrabství Pražského hradu zavítal od 3. do 11. srpna, už takový úspěch neslaví. Mnoho prázdných míst a návštěvníci především starší a střední generace poukazují na to, že slovenského nastudování se někteří možná bojí. Vždyť mnohé průzkumy poukazují na to, že čím více let ubývá od rozdělení Československa, tím méně lidí u nás dobře rozumí slovensky. A konverzace u piva s kamarádem není takový problém, jako pochopit, v čem spočívá pointa Shakespearova příběhu.

 

Slovenština však rozhodně není jediným, nebo hlavním problémem, proč zmíněná tragédie neosloví. Ač je samotný příběh, inspirovaný historickou postavou skotského krále Macbetha I., vcelku zajímavý a ze Shakespearových her patří zajisté mezi ty známější, jeho současné nastudování spíše uspává. I když prostředí navodí skvělou atmosféru a detailně propracované kulisy přidají na celkové hodnotě, chybí tomu ten správný náboj. Od začátku příběh plyne pomalu, bez většího spádu, projev střídá další, ale celkový dojem splývá. I přesto, že se na jevišti zdánlivě stále něco děje, postavy působí trochu suše, skoro bezduše. Potvrzením toho je i Macbethova pasáž před přestávkou, kdy konečně přichází nějaké hlubší rozuzlení, emoce a správný šmrnc. Druhá část představení, ač je lepší, už nedožene, co prve scházelo.

 

Macbeth - Shakespearovské slavnostiMacbeth v podání Milana Ondríka sice pokulhává, ale z celkového pohledu patří mezi ty lepší. Najdou se i silné chvilky, kdy je jeho výkon velmi přesvědčivý. Rozhodně mu lze k dobru přičíst kvalitní mluvený projev. Pokud totiž slovenštinu neposloucháte denně, budete si jen stěží domýšlet, o čem se právě hovoří, jako tomu bylo například u krále Duncana. Skotského krále ztvárnil Marián Slovák. Svou roli nesehrál špatně, ale nastavení mikrofonu odpovídalo spíše tlumenému šepotu, proto v zadních řadách museli pořádně napínat uši. Hezký projev má Veronika Freimanová, ve dvojroli co by Lady Macbeth i jako Lady Macduff. Svou roli ztvárňuje tak věrně, až by se jeden bál, zda se jí zlověstné myšlenky nehoní hlavou doopravdy. V dalších rolích se představili například Martin Nahálka (Banquo), Ladislav Frej (Macduff) či Robert Jakab (Malcolm). Nezbývá než doufat, že příští nastudování Macbetha nadchne diváky mnohem více. Snad se nadcházející hře „Antonius a Kleopatra“, kterou můžete v prostorách Pražského hradu vidět od 17. do 21. srpna, bude dařit lépe a návštěvníky osloví, byť je také ve slovenském provedení.






Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Viktor Kronbauer, Pavel Mára

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

Přihlášení

Anketa

Vánoce 2017 aneb plánujete nějaké kulturní dárky?

Výsledky

Doporučujeme

Splněné přání